Vzpomínám si na to, když jsem byla malá a chodila jsem na základní školu. Byla jsem tak ve druhé třídě a všichni už měli telefon. Já jsem vůbec nedržela telefon v ruce, vůbec jsem ho neměla. Byla jsem z toho taková zklamaná, protože všichni děti už ho kolem mě měli a volali si se svýma maminkama. Já jsem prostě nic nemohla, protože jsem neměla mobil. Takže už jsem byla i naštvaná. Samozřejmě, když jsem přišla domů, tak jsem prostě řekla mamince, že opravdu chci mobil, že ho tam mají všichni a že vůbec nechápu, proč já ten mobil ještě nemám. Z jakého důvodu? No a samozřejmě maminka mi vysvětlila, že jsem ještě malá a nechce to nějak přehánět s mobilem.
_2.jpeg)
Ale schválila mi, že je potřeba si s tím rodičem zavolat, kdyby se něco stalo nebo mi bylo smutno. Takže nakonec jsme se domluvili, že mi ten mobil opravdu koupí, protože jsem byla úplně nešťastná a bylo mi z toho do pláče. Takže nakonec mi ho teda maminka koupila a bylo to super. Takže nakonec jsem potom přišla vlastně do školy a najednou si všechny děti všimli toho, že už mám ten mobil a byli z toho úplně překvapení, jak jsem to dokázala, že jsem byla pořád bez mobilu a najednou ho mám.
Tak samozřejmě jsem jim sdělila, že maminka mě opravdu velice překvapila, ale že jsem se s ní domluvila a už ho mám taky. A výhodou bylo, že jsme tam mohli hrát i hry, takže jsem třeba o přestávkách si zahrála na mobilu i nějakou hru. Opravdu i taková ta přestávková nuda skončila a bylo to prostě super, protože bylo najednou co dělat a bylo to úplně úžasné, protože najednou se mi to jako kdyby tak celkově i změnilo. Zavolala jsem mamince. Když jsem chtěla napsala jsem jí sms, ona mi odepsala a bylo to opravdu fajn. Myslím si, že ty děti by to měli prostě mít. Mobil je velice zásadní věc, proto je potřeba ho opravdu mít co nejdřív, protože bez mobilu se ani menší děti neobejdou.